Friends...

18. července 2009 v 20:24 | Anetka:-) |  Moje řeči
Je hezké zjistit, že mám přátele, kteří se na mě dokážou vybodnout.
Bláhově si člověk myslí, kolik má věrných přátel. Jen když přijde krize, všechny je ztratí. I ty, o kterých si myslel, že jsou snad nejlepší.Samota je hezká, ale když je jí moc, tak bolí.
Asi není dobré, užírat se kvůli věcem, za které vlastně člověk nemůže.
Může za to, že ho někdo nedocení? Že někdo nestojí o jeho přátelství? Že prostě nestojí o něj?

Snad by si člověk mohl najít něco jiného než přátele - on si to myslí. Snad nějakou závislost?
Na tomhle vidím, že najít přítele - opravdového přítele, je proč člověka nadlidský úkol. Každému se mění nálady a pocity, ale myslím, že vztahy by se měnit neměly. Všechna ta pouta vytvořená časem, prozkoumaná všemi útrapami by se neměly prostě trhat! Jen tak - z hecu...
To nejde.
Ale někdo asi nechctěl, aby se ti lidé nazívali přáteli. Asi to tak má být. Já budu myslet na ty hezké věci a budu myslet na to, jak jednou opravdového přítele najdu. Jak si s ním budu povídat. Teď si ho můžu možná tak představovat. Ale z toho se klube závislost na... Na sobě?
Ne to bych nechtěla. Budu jen doufat, že se jednou najde přítel. Doufání není návykové...

...Proč bych se tím měla trápit. Budu si trapně namlouvat, že si vystačím sama...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tento článek?

Ano
Ne

Komentáře

1 Crispy Crispy | Web | 20. července 2009 v 16:42 | Reagovat

ahojky, jestli jsi fanoušek Paramore, tak se zapiš tady - paramore-fanclub.blog.cz, jestli chceš  :-)

zažívám si to stejný, prostě lidi jsou takový... :-(

2 BAuu BAuu | Web | 21. července 2009 v 18:32 | Reagovat

...Proč bych se tím měla trápit. Budu si trapně namlouvat, že si vystačím sama...

Tím jsi přesně vystihla moje pocity, které jsem měla před pár dny. Stále to přetrvává, stále to bolí, ale naučila jsem se na to koukat jinak, učím se s tím žít...

Jsem ti vděčná za tvůj komentář, který jsi u mě nechala, pocítila jsem příjemný pocit u srdce, jako kdyby mi i ten jediný komentář pomohl se z toho dostávat, znělo to, jako kdybys mě znala, a přitom mě moc lidí nezná..

Vidím v tobě kamarádku, i když se prakticky neznáme a ze všech těch blogařů tě mám nejradši, protože "vidíš" svět kolem sebe, umíš vnímat.. jsem ráda, že jsi taková, jaká jsi.. že najdeš to pochopení pro moje pocity, které já sama někdy nechápu.. že mi chceš pomoct, nabídnout rameno a utišit mé bolavé srdce.... jsem ti vděčná... nesmírně vděčná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama