V normálu...

6. září 2010 v 20:27 | ANet |  Moje řeči
Hlásím se po opravdu dlouhý době. Ani vás asi nepřekvapuje, že se u mě nic nezměnilo, protože jak jste se mohli dočíst ve starších pravidelných článcích, můj život je vlastně jeden velký guláš plný stereotypu. Ale přeci jen, pár věcí se tu změnilo, tak vám je alespoň trochu nastíním.

  1. Jsem se přihlásila do tanečních a od minulé soboty jsem na to v plné síle tzv. vlítla. Je dokonce možné, že jsem od toho před-tanečního stresu shodila i nějaké to kilo tělesné váhy.
  2. A tím už jsem dospěla do další fáze, tudíž že jsem shodila krásných 5kg, což je u mě tak velký úspěch, že se nestydím na sebe obléknout ty krásně světlé přiléhavé jeany, kterými jsme se potěšila o prázdninách. Tedy jen sebe. Peněženku nikoli.
  3. Začala jsem chápat svůj stereotypní život tak, že přeci každý směr a každý člověk musí být limitován pravidly. Pravidly, které ho chrání od sebe samého, které ho omezují a zabraňují mu dělat pošetilé a nerozvážné věci.
  4. Takže všechno vyspělo k tomu, že se konečně začínám cítit normálně... Je to pro mě krásně uklidňující zjištění- cítit se normálně...
Všechno se nějak tak uklidnilo samo. Prázdniny mi daly čas, abych si sama sebe mohla uvědomit jako osobu žijící, nikoliv přežívající. Vlastně jsem zase po čase spokojená sama svým míněním a občas i tím, že se dokážu rozhodnout dobře a ne to odsouvat a odsouvat, až je to nevyhnutelná věc. Plno věcí jsem pochopila, dokopala se k jasnému rozhodnutí a ta rozhodnutí mi dělají život snažší. Jsou to vlastně taková další pravidla, která mi skutečně brání, abych se nechovala jak magor...
  1. Nebudu přemýšlet nad tím, jak se vidím já, ale jak mě vidí ostatní.
  2. Nebudou se mi střídat nálady, jen když si to ony poručí, aby mi tak kazily krásné chvilky.
  3. Už vůbec se nebudu hodinu pohlížet v zrcadle a hledat na sobě chyby.
  4. Omezím facebook a s ním spojený internet.
  5. Ve škole se nebudu chovat jak nána a začnu přemýšlet.
  6. Budu se chovat tak, abych si co nejvíce usnadnila další den.
  7. A nakonec, budu taková, jaká jsem vždycky byla. Svoje (...jen s menšími úpravami...)
Je jich celkem sedm. Dají se tak snadno napsat, ale hůř uvědomit, když udělám špatné rozhodnutí...

Zase někdy...:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FifinQa FifinQa | Web | 6. září 2010 v 20:47 | Reagovat

Ahojky nakrmíš mi prosím zvířátka mám je uplně dole na blogu=)Ráda oplatim=)
Promiň jestli jsem přehlédla rubriku reklamy=(

2 phoenix phoenix | Web | 7. září 2010 v 14:03 | Reagovat

Hmm, každému, co jeho jest - ja se osobně třeba normálně cítím strašně nerad. Všechny ty ochrany a omezení zavání potřebou jistoty a tedy i strachem, a to je něco, co ve svým životě chci co nejmíň...
Jinak - jenom tak dál! :-)

3 Destiny Destiny | Web | 18. prosince 2010 v 10:07 | Reagovat

máš nádherný des

4 Chiara Povera Chiara Povera | Web | 21. ledna 2011 v 19:59 | Reagovat

Cítit se normálně.. To bych potřebovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama