Moje řeči

Stay alive...

1. dubna 2010 v 21:41 | Anetka:-)
Je mi ze sebe na zvracení. Chci zvracet a vyzvrátit žaludek i s duší. Poslední dobou jsem tu jen Já a Moje Jídlo. Kamarádka mi povídá zážitky o přestávce a vidí jen moje otráveně zamyšlené "Hmmm", jak obdivuji vysokou energetickou hodnotu její tatranky...
Je to už posedlost. Pokaždé, když se najím(...v čase, když jíst nemám), se cítím zklamaná a bez vůle. Myslím, že kdyby jídlo neexistovalo, já bych byla obsolutně spokojená. Každou kalorii si vybíjím na kole, každou přidanou minutu se cítím lépe...Zhubla jsem 5 kilo, ale teď (...TEĎ!) jsem si dala ovesnou kaši a myslím, že je mám všechny zpátky.

Be quiet winter :)

29. března 2010 v 22:03 | Anetka:-)
Netuším, proč jsem takové nemehlo. Pokaždý, když se snažim něco udělat "dobře", nějak si to pokazim. Chtěla jsem mamce ulehčit práci a vyžehlit, jenže jsem se jako vždy musela spálit žejo...

Ale musím se přiznat, že se mi zdá, jako bych se s příchodem jara měnila. Žádná lennost. Žádná nuda, ale kolo-brusle-běhání-zdravá strava.

Ano ano, opravdu jsem začala jíst zdravě a držím se už 3 týdny. Přináší to ovoce. Cítím se o 100% lépe:) Zkuste to, opravdu to není na škodu. Jen umět zavřít oči před tím, co na vás číhá v ledničce...Ale to už se časem poddá.

Pisálek na dovolené...

24. března 2010 v 20:06 | Anetka:-)
Měla bych se stydět, že tu nechávám takové výkřiky do tmy. Že tu jsou samé nesmyslné články. Ale já se nestydím. Je to součást mojí osoby a to, že moje druhé já- to "psací" je někde na dovolené... no budiž...
Každý není dokonalý a jak už vím, ani já ne.

Brrrrm...

24. března 2010 v 12:21 | Anetka:-)

Tak jo. Fajn. Dneska mi to připadá jako 1. Jarní den. Teploty se nám vyšplhaly až nad 15 stupňů. Myslím, že dnes nemůže být nikdo, kdo by měl snad špatnou náladu. Ono to ani nejde- bohudík. :) Začala jsem sportovně "žít", čili že jsem začala běhat a strašně se těším, až budu moc na tenisový kurt :). Dnes ale musím rýsovat, takže si to počasí moc neužiju. Tak budu doufat, že nám to vydrží. Miluju, když svítí slunce, miluju to teplo, miluju sluneční brýle… prostě a jednoduše miluju Léto…

Trrrrrapass...

23. března 2010 v 20:57 | Anetka:-)
Bohužel. Já a můj stres ke mně patří- neodmyslitelně.
Čtvrtek se blíží a já se trémou klepu. Asi je to blbost, ale došlo na to trapné představování rodičům.

Prudká originalita lentilky...

20. března 2010 v 21:24 | Anetka:-)
Kdyby existovalo něco, jako lentilkový svět (...kde by teoreticky měly "žít" lentilky), myslím, že něco jako Ošklivé káčátko u nás, by u nich byla Ocucaná lentilka. Taková bílá, škaredá, ale prakticky vzato namíru originální...

Spring is comming!!

18. března 2010 v 20:22 | Anetka:-)
Dnešní den byl naprosto krásný. Naprosto úžasný a nekompromisně nejlepší za poslední tři měsíce. Jaro přichází! Ze dne na den je tu a neodvolatelně nám našeptává vizi léta. Je to krásné. Mám výbornou náladu a sluníčko svítí a hřeje...

Schopnost umět se vtírat.

17. března 2010 v 20:53 | Anetka:-)
V té škole mě to někdy až udivuje.Ta lidská debilita a vtíravost je tak odporná, že každýho člověka, kterej něco takovýho provozuje, bych kopla s chutí do (...však víte kam).
Ve třídě máme dvojčata. Jsou to kluci a typ dvojčat, jakože doplňují za sebe věty, mají skoro stejné známky, jsou namyšlení, bohatí a děsně vtíraví...

Pisálek

15. března 2010 v 21:37 | Anetka:-)
Každý den, když si lehnu, přemýšlím o věcech, které mě ve dne nenapadnou. Budí se ve mně vždycky ta pisácká dušička a mě napadají "famózní" články. Teď přemýšlím o tom, co jsem dnes udělala pro to, aby nebyl můj život tak šedý a stereotypní? ZAstávám sice názor, že stereotyp patří k životu, ale není dobré ho udržovat ve své nevědomosti.
Neudělala jsem nic. Takové myšlenky mě ale napadají jen večer. Takže trávím čas tím, že přemýšlím a tím jaksi mrhám tím časem. Tím vzácným časem...
Je to těžké..

Další špatný den.

12. března 2010 v 23:47 | Anetka:-)
Další pozdní osamělý večer. Další špatná nálada (...vyjímečně) a další víkend, který se pomalu ztrácí. Občas bych volno zrušila, protože je to moc času na to, aby člověk přemýšlel o životě a o tom, co v tom týdnu stihl zvorat.
Sedím tu. Mračím se a přemýšlím.

Zlozvyky proti stresu

11. března 2010 v 21:44 | Anetka:-)
Mám tolik zlozvyků. Ale jen pár z nich se chci opravdu zbavit. Ani nejsou vyjímečné. A dokonce mám některé ráda- víte, pomáhá mi to od stresu.

Co se stresem když:

Emoce

11. března 2010 v 20:18 | Anetka:-)
Říká se, že žárlivost je emoce související s láskou. S tím, někoho milovat. Nikdy jsem nežárlila tím způsobem, že bych byla naštvaná a hned začala hrotit nevěru. Nikdy. Přijde mi to sobecké, zlobit se na někoho, že je jen člověk. Každý má chyby a my se za ně nesmíme zlobit. I my je máme...

Nestrachuj se...

10. března 2010 v 20:36 | Anetka:-)
Dnes je všude strašnej zmatek- hlavně u mě v hlavě (...ha to se rýmuje). Někde jsem chytila vira a mám kašel- suchej a ošklivej (...další důvod, abych mohla cucat spokojeně Propolki)...

Včera večer, když jsem šla spát, jsem si nezavřela skříň. V noci jsem se kvůli tomu asi 3x probudila a moje fantazie si pěkně házela s mým rychle se zkracujícím dechem. Nebudete věřit, ale ve skříni jsem viděla různá strašidla, všechny podoby strachu a hlavně opět Samaru a všechny výjevy z hororů, co jsem kdy viděla. Občas si připadám jak děsná depkařka, ze všeho se strachuju a přemýšlím co když tohle a támhleto....
Holt nevyplácí se koukat na něco, na co člověk nemá žaludek. Dnes si tu skříň zavřu pečlivěji!

Časoprostor mění lidi

9. března 2010 v 21:09 | Anetka:-)
Vždycky mě čas od času chytne nějaká mánie. Kdybych je tu měla všechny vyjmenovat, tak popíšu snad celý časoprostor tohohle blogu. Co si vzpomínám, tak takové ty největší a pro mou osobu nejsilnější mánie byly:

Štěstí v kartách, štěstí v životě

9. března 2010 v 20:33 | Anetka:-)
Ufufuf...Protáhnu prstíky po klávesnici a budu si lebedit v tom stavu, že po vyčerpání mého tělního skladu s rybím masem, jsem dnes snědla filety z makrely ve vlastní šťáve. Navíc po dlouhé době jsem se opovážila si udělat nejlepší nápoj na celém světě- černý čaj s mlékem. Jaká mňamka!

Musím se pochlubit že poslední dobou vyhrávám (...většinou) všechny partie v žolíkách. Ve škole se mi daří jako nikdy a v životě se nezdá, že by mi to skřípalo. Tak snad se i na mě usmálo štěstí.
Teď jen, jak dlouho mi to štěstí vydrží. Snad déle než pár měsíců (...jak vtipná někdy dokážu být)- nebo snad že dokud budu hrát karty, tak to štěstí budu mít? Vau, kéž by :)

(Fotka je moje práce) :)

Rozdvojená osobnost.

8. března 2010 v 20:32 | Anetka:-)
Prý jsem:
- ...ta co vždycky řekne svůj názor (na tom něco bude)
-... ta co neumí držet klapačku (s tím bych nesouhlasila)
-... ta co věčně něco komentuje (popřípadě komanduje)
-... ta co občas s nikým nemluví (vždycky není posvícení)
-... ta co dělá všechno jinak, než má být (to si myslím já)
-... ta o které si myslí že je divná (už to tak bude)

.........Taková prý jsem.

Elixír na štěstí.

8. března 2010 v 20:08 | Anetka:-)
No a vidíte. Každý zapomíná. Když už jsem psala o přemýšlení.
Nikdy jsem se nezmínila, že mám přítele. To slovo mi zní pořád divně, ale kluk to už taky není a muž tak polovičně (tedy ne že by to byla žena, samozřejmě) - mělo by se vymyslet nové slovo.
Zkrátka jsme spolu čtyři měsíce a klape nám to- tajemně dobře(...tak a teď jsem prozradila elixír na šťastnou náladu. Achjo!)

Usměvavá čeština

8. března 2010 v 20:01 | Anetka:-)
Teda ty! Co tu píšeš ty články, nejsi poslední dobou nějaká veselá? (...a jak)
Příchod jara se na mě podepisuje jak kdyby mě nenápadně někdo zezadu popichoval a usekával kousek po kousku špatnou náladu- s tím, jak odchází sníh.
Cucám "propolki" a lebedím si v učení, které jsem zmákla kosmickou rychlostí...
Víte, tak jsem dnes přemýšlela (opět...)

Prolínání světů

7. března 2010 v 21:07 | Anetka:-)
Sedla si, pohodlně se opřela a přemýšlela...
Co je pro nic vlastně důležité? Snad život? Malé radosti v životě?...
Žvot tam hraje roli- to si myslela...
Nakonec to zdokumentovala a přišla na to, že vlastně není pro ni nic tak důležitě důležitého jak by mělo být.

Nedělní rozjímání...

7. března 2010 v 20:13 | Anetka:-)
Smysl neděle mi jaksi uniká. Od čeho je poslední den v týdnu? Abychom se připravili na nadcházející týden? Ne, to nejspíš tak nebude. Tím pádem se ochuzujeme o jeden den týdne starého. Tak něco lepšího.
 
 

Reklama